Adventní tour pokračuje: Maastricht, Brusel, Bruggy

Dost bylo Německa, frčíme dál. Neuvěříte, co jsme zažili!

Neděle 11. 12. 2022

Maminka se chtěla vyhnout hektickému balení a křiku Lilinky, tak se rozhodla začít balit ve dvě ráno. Lili byla stejně vzhůru, tak jsme její bdělé okno efektně využili. Jak by řekl tatínek efektně a efektivně. Lilinka a tatínek koukali na Netflix, na nějaké chlapské věci a máma balila. Ráno jsme to dospávali do osmi. Nejsme moc velcí spáči. Po snídani jsme pomalu vyrazili směr Maastricht, do Nizozemska. Zdejší trhy byly povedené. Byly sice menší, neměly strom, ale za to měly perfektní kluziště a nabízely dost dobrot. Sortiment se dost liší od té naší lokální nabídky. Při cestě k autu jsme čirou náhodou natrefili na kostel. Nebyl to ledajaký kostel, bylo v něm úžasné knihkupectví s tou nejlepší kávou a banana breadem na konci! Maminka samým štěstím musela koupit Lilince knížečku, kterou nám dokonce paní pokladní jako regular gift zabalila do balicího papíru se sovama. Vše v ceně. To už je nějak moc náhod, ne? Z Maastrichtu nám to trvalo zhruba hodinku a půl do Bruselu. Na hledání ubytování jsme byli připraveni, kupodivu jsme náš barák našli hned (tatínek si nastudoval mapu a v okolí nebylo vyšší budovy), jisté komplikace způsobil náš hon za klíči! Zní to absurdně, ale lovili jsme je v chcíplém křoví před budovou. V totální zimě a pološeru. Pan majitel má check-in skutečně velmi vychytaný.

Náš byt v 27. patře byl nádherný, zejména pak ten výhled. Co nás však hodně zklamalo, byla nečistota. Kdo ví, kdy se tu naposledy pořádně uklízelo. Dokonce i tatínek prohlásil, že se tady štítí a sám se pustil do praní. Hospodyňka naše. Po večeři a první pračce jsme vyrazili očíhnout trhy, které máme v pohodové vzdálenosti, zhruba 30 minut chůze. Maminka se děsí imigrantů a vstřebává ruch a pach velkoměsta. Tatínek pořizuje první bruselské fotky a my jdeme mrknout k zavřenému Waterstonu. Cestou domů nakoupíme nějaké zásoby a usteleme si v obýváku. Táta aktualizuje album a my se těšíme na třetí ráno, na White Lotus.

Pondělí 12. 12. 2022

Ráno nám táta skočí pro čerstvé pečivo a poté usedá k práci, my s Lilinkou vyrážíme samy do města na procházku a kafe. Stavíme se u Paula na jedno velký americano a pak hned domů, mamka má lekci. Po domácím obědě jdeme znovu do města, jdeme se kouknout do Waterstonu. Toto knihkupectví je však velkým zklamáním. Poté máme namířeno k Parlamentu, kam však nedojdeme, protože po cestě dostaneme obrovskou chuť na wafle. Za celou cestu se jich však nedočkáme, všude je plno nebo není možný pobýt s kočárkem! Míjíme taky řadu čokoládoven, prostě ráj na zemi. Táta zvládá standup za 2 minuty (nechápu, je čím dál rychlejší) a my po dlouhém hledání usedáme do kavárny na pořádné pancakes s belgickou čokoškou a zmrzlinou. Mňam! Cestou domů se zastavíme v Apple storu, k Evropskému parlamentu už nedojdeme. Lili i my toho máme už dost. Nesmím zapomenout na náměstí s radnicí, které je hezké i za dne, natož v noci. Stromeček krásně svítí a zdejší budovy jakbysmet. My se však moc nezdržujeme a upalujeme domů. Doma táta připraví pizzu a dokoukáváme White Lotus.

Úterý 13. 12. 2022

Ráno maminka skočí pro snídani a poté spolu s Lilinkou vyrážejí za Atomem. Maminka si prožije pekelné chvilky, když se jí po cestě zpátky téměř vybije baterka na mobilu. Naštěstí bydlíme v té nejvyšší budově v okolí, takže dobrý. 😎 Tatínek má velmi busy den, takže si maminka užívá den jen s Lili. Koukají na Prázdniny na Netflixu a odpočívají. Maminka uvaří k obědu gnocchi s rajčatovou omáčkou a tofu. Poté se vypraví ještě jednou s Lilinkou ven. Tentokrát zavítají za čůrající holčičkou a navštíví další knihkupectví, kde maminka koupí Lilince knížku s čísly. Táta doma stále pracuje a mamka začíná balit, ať to nemá zítra tak hektické. Večer s tátou tematicky rozkoukají V Bruggách, kam se zítra chystají vyrazit. 

Středa 14. 12. 2022

Uff. Nejnáročnější den naší adventní tour, který jsme jako rodina perfektně zvládli. ❤️ Vše začalo zcela nevinně… až idylicky! Maminka šla ráno na procházku s Lilinkou, tatínek schůzkoval s Uzbeky, vše bylo připraveno na přemístění do Brugg. Těsně před odjezdem, kdy jsme se chtěli ještě posilnit svačinkou a kávou, táta přichází a s vyděšeně zhnuseným výrazem na tváři ukazuje mámě fotku, kde stojí naše auto s rozmláceným zadním sklem. Co budeme dělat, sakra?!

Když se uklidníme, začneme jednat. Táta volá na pojišťovnu, zjišťuje, co je třeba udělat pro proplacení pojistky. Voláme taky na Volkswagen podporu a radíme se, kde můžeme teoreticky nechat auto opravit. Na recepci si zjistíme číslo na security, které hlídá parkoviště. I když nám v průběhu dne dohledá kamerový záznam celé té události, víc nám nepomůže. Policii se rozhodneme nekontaktovat, jen by nás zdrželi a stejně by nic nevyřešili… Chceme využít hezkého počasí a dojet do Brugg, kde máme zaplacené ubytování a kde jsme našli 3 Volkswagen autorizované servisy. Nikde však nemají naše sklo, co hůř nemají ho ani v Německu, nedá se tedy objednat. Celý den shánění a bez výsledku. Ani dědečkové povolání do akce nám nemůžou na dálku pomoct. Uvidíme, co vyřeší táta ráno v dalším servisu, snad nám pomůžou najít nějaké dočasné řešení na bezpečný přejezd do Česka. Večer zakončujeme procházkou po centru Brugg, nutno říct, že centrum mají nazdobeno krásně. Konečně dojde i na ochutnávku belgických waflí, máme tedy splněno. Snad bude zítřek optimističtější.

Čtvrtek 15. 12. 2022

Ráno jsme pekelně nevyspaní a rozmrzelí, protože v noci nám byla děsná zima. Paní má systém, že topí do 22:00 a pak to zapne až někdy v 7. Trochu blbý, když je venku v noci mínus a spíte v přízemí. Tatínek ráno zajišťuje provizorní zadní sklo z kartonu a my se rozhodujem ujet domů. Cesta je dlouhá, Lilinka však spí a spí, je zkrátka nejzlatější. Zvládneme krásně i tatínkův standup, maminčinu lekci češtiny a pokračujeme směr Plzeň. Maminka nechápe, kde ten táta bere sílu! ❤️ Do Plzně dorazíme ještě před půlnocí. 

PS: Dnes si táta vzpomněl na Kevina, zloděj nám ukradl vánoční dárky pro Lilinku.