Den 6 - Z Campagnano di Roma do Říma
Suprově vyspaní, posilněni kávou a dobrotami z místní pekárny vyrážíme na trasu. Hned na konci Campagnana natrefíme na skupinku 15 turistů. Začíná to tady žít!
Cesta je dnes všelijaká, místy si to šlapeme po silnici, místy po prašných polních stezkách, nechybí ani uzoučké cestičky vinoucí se mezi nevyzpytatelnými křovisky s překvapením (nejčastěji s popadanými stromy), prostě taková poutní všehochuť.
Co je pro dnešní trasu typické? Nahoru a dolů. Když už kopec, tak pořádnej! Nic mírného. Nejednou se tátá trmácí s kočárkem do kopce pokrytého balvany a rudolící běsní.
Hlavně ten úsek před městskou částí La Storta je masakr. Ano, pro kočárky Via Francigena opravdu není…!
Než vstoupíme do města, zastihne nás nahoře, mezi poli, déšť. Nad Římem je brutální černo a to zlověstné hřmění se tak strašidelně nese!
Už toho máme plné zuby. Kopce nám daly zabrat, první stánek s pizzou bereme útokem. K dnešnímu ubytování zbývají poslední 2 km. Byl by to úsměvný závěr, kdyby však těch 2000 metrů nevedlo kolem hlavní cesty, kde nejen že chybí chodníky, ale i jakýkoliv manévrovací prostor za namalovanou bílou čárou. Turisto, buď si šlapej po krajnici, nebo zůstaň doma.
Zoufalost a vztek. Přesně tyhle emoce námi cloumají, ale s malou Lilinkou to po silnici nehodláme riskovat. Opět tahle pitomá překážka! Co naplat, svezeme se jednu zastávku autobusem. Hlavně ať už je ten kus cesty za námi!
Pak už stačí jen najít ten správný hotel a konečně si můžeme odpočinout. Dnes jsme pokořili 27 km. Tak co, zvládneme to zítra až do Vatikánu?
Den v bodech
- zabijacký kopec na začátek
- krásné posezení u Santuaria della Madonna del Sorbo
- zpatky na Via Cassia - otřesné chodníky