Den 0 - Vyrážíme z Prahy

11:00

Je to tady. Za chvíli odlétáme směr Porto. Naše tříčlenná skupinka se odhodlala zdolat Santiago de Compostela portugalskou cestou. Od cíle nás dělí přibližně 250 kilometrů, které musíme překonat v horizontu 10 dnů. Časové možnosti zcela jasně definují naše zpáteční letenky.

Osobně to vnímám jako velikou výzvu. Máknem si jak fyzicky, tak psychicky. Věřím, že to bude stát za to a že se vztyčenou hlavou dojdeme až do cíle. Ano, neúspěch si nepřipouštím. Na kuráž pár silných slov maskujících mou nervozitu a také strach z dosud nepoznaného. Zajímalo by mě, jak to vnímají kluci...

Richard si myslí:

“Můj pohled byl čisté pragmatický. I přes mou bohatou běžeckou minulost, jsem za poslední dva roky ušel max 23 kilometrů v kuse. A to jsem byl úplně zničený. Dát tuhle vzdálenost 10x po sobě? Nemožné.”

12:25

Právě jsme dobalili poslední věci a testujeme váhu našich batohů. Můj má 4, 2 kg, Richardův úctihodných 7 kg. Mazec!

12:30

Panejo a co teprve voda, kterou s sebou potáhneme?! 

13:00-14:00

S Richardem si dáváme burger v Craftu na Míráku a hurá na letiště. Na Muzeu se k nám připojuje poslední člen posádky, Filip.

15:30 

Plánovaný odlet je přesně v 16:00. Plni elánu dorazíme na letiště v 15:30 a pochlebujeme si, jak nám všecko krásně vychází a v tom prásk! Hodina a půl zpoždění. No jo, no... ČSA!

17:30

Jsme konečně naloděni a z kokpitu zpráva: “Náš odlet bude z důvodu přetížení vzdušného prostoru o dalších třicet minut opožděn. Madre mia!”

21:25 

Konečně Porto! A obrovský liják k tomu. Jak teď na hotel, co? 

21:40

Richard nám zajišťuje Uber a tak se vezeme za krásných 8 éček až před hotel Casa Velha v Matosinhos Porto. Přivítá nás velmi milý dědoušek a hooodně intenzivní pach ryb. Jak by taky ne, vždyť nocujeme pár metrů od moře. Děsná škoda, že tak leje!

22:15

Jdeme na kutě, chtě-nechtě (po zdlouhavém letu spíš chtě), je třeba vstávat v pět, ať odstartujeme to naše camino co nejdřív!

Odkazy

Ubytování: Casa Velha